 |
 |
 |
| DONGHEE Czech s.r.o. | Dymos Czech Republic s.r.o. | Glovis Czech Republic s.r.o. |
 |
 |
 |
| Hanwha L&C Czech, s.r.o. | Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o. | SUNGWOO HITECH s.r.o. |
 |
 |
 |
| JMB-STEEL s.r.o. | SEJONG Czech s.r.o. | Leemon Concept s.r.o. |
 |
 |
 |
| Mobis Automotive Czech s.r.o. | Hyundai Motor Czech s.r.o. | LAVIMONT BRNO,a.s. |
 |
||
| RUDOLF JELÍNEK a.s. |
MEDIA
- Odposlechy jako důkaz správní soud nepřipustil, státní zástupce se vrací do práce
- Soudkyně dostala za průtahy důtku od kárného senátu
- Za smrt studenta dostal lékař podmíněný trest
- Elita advokátů
Odposlechy jako důkaz správní soud nepřipustil, státní zástupce se vrací do práce |
novinky.cz 16.9.2010 |
Měl to být exemplární případ potrestání státního zástupce, který se paktuje se stíhanými osobami. Místo toho ale zbyla jen hořká pachuť nepovedené komedie. Plzeňská krajská státní zástupkyně Marie Poláková poslala ke kárnému senátu Nejvyššího správního soudu (NSS) plzeňského žalobce Libora Řeřichu zvaného „český Cattani“.
Podle ní se měl angažovat v kauze svého přítele a někdejšího šéfa karlovarské pobočky policejní inspekce Miroslava Šouleje obviněného z milionové zpronevěry. NSS ale kárnou žalobu smetl ze stolu s poukazem na nepřípustnost navrhovaných důkazů.
„Ve věci případu Miroslava Šouleje a spol. činil kroky ve prospěch obviněného, působil na redaktora Práva s návrhy na rehabilitaci obviněného v médiích, obviněnému dále sháněl advokáta a poskytoval mu návod, jak má vypovídat,“ prohlásila žalobkyně Poláková s tím, že Řeřicha do telefonu tituloval své kolegy tituly jako „to je óbrvůl a blb, který si myslí, jak je chytrý“.
Svou aktivní činností ve prospěch Šouleje se měl podle své nadřízené negativně podepsat na špatném vnímání státního zastupitelství.
Jenže údajná Řeřichova pochybení byla podložena jen policejními odposlechy, které byly získány právě v kauze Šoulej. Jejich možné použití nadzvedlo ze židle známého brněnského advokáta a Řeřichova obhájce Jaroslava Brože.
„Tyto odposlechy se měly zničit a ne je veřejně prezentovat. Je to typický případ libovůle orgánů veřejné moci, v Listině je totiž jasně stanovena ochrana soukromí. Byl to soukromý hovor vedený mezi třetí osobou a obviněným Šoulejem, vůči kterému byl povolen odposlech. Takový soukromý rozhovor nemůže být použit v kárném řízení,“ rozohnil se Brož.
Jeho argumentaci přisvědčil i kárný senát v čele s Miladou Tomkovou, který rozhod, že odposlechy jsou důkazem nepřípustným.
„Tajné poslouchání veřejnou mocí musí být podepřeno zákonem, který stanoví podmínky včetně požadavku na zacházení s ním ve vztahu v třetím osobám. Je nutno respektovat právo na soukromí,“ vysvětlila Tomková.
Nekompromisní žalobce policistů
Sám Řeřicha po skončení jednání cítil satisfakci. „Bylo to celé postavené na nepravdách a polopravdách, byl jsem z toho velice špatný. Mohu ale ujistit, že se nijak nemorálně necítím, a to mám poměrně vysoké nároky na morálku. S mojí kariérou je to strašné, nevím, jak se s tím budu vyrovnávat, určitě to zanechá rány, které se budou nějakou dobu hojit. Doufám, že na konci dosáhnu zadostiučinění, zvažujeme žalobu, to přeci nejde, jen tak někoho poslat před kárný senát, aniž by k tomu byl důvod,“ prohlásil Řeřicha.
Řeřicha proslul jako nekompromisní žalobce policistů páchajících trestní činy. Po propuknutí kauzy byl žalobce na začátku února tehdejší ministryní spravedlnosti Danielou Kovářovou zproštěn funkce, po nynějším verdiktu se ale vrací zpět na svou pozici.
Soudkyně dostala za průtahy důtku od kárného senátu |
denik.cz 10.8.2010 |
Kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS) dnes uložil důtku soudkyni Juditě Fadrusové z Městského soudu v Brně. Podle nadřízených z krajského soudu se dopustila průtahů, měla potíže například s vyhotovováním rozhodnutí. Bránila se tím, že soudci jsou přetíženi administrativní prací a mají málo asistentů.
Fadrusová podle místopředsedy Krajského soudu v Brně Petra Sladkého způsobila průtahy v civilním případu starém řadu let. Podle spisu neudělala žádný úkon více než rok. Právě tento případ nejvíce zajímal i kárný senát. Městskému soudu připadl spis roku 1992, už předtím šlo o starší věc. Podle předsedkyně kárného senátu Ludmily Valentové šlo možná o jeden z nejstarších nerozhodnutých sporů v Česku.
Fadrusová měla podle kárného senátu zohlednit to, že jde o starý případ, a přizpůsobit tomu tempo řízení. „Tam musí být velká soustředěnost soudce, aby věc dovedl do konce,“ uvedla Valentová. Mezi jednotlivými procesními úkony však přesto zůstávaly dlouhé prostoje. „Jsou to doby, které nemůžeme hodnotit jinak než jako průtahy,“ uzavřela Valentová.
Věc organizace práce
V dalších sedmi případech promeškala Fadrusová lhůty k vyhotovení rozhodnutí, a to i po jejich prodloužení. „Je to věc organizace práce, aby byl soudce schopen ta rozhodnutí vyhotovit, protože nevyhotovené rozhodnutí nemá pro účastníky prakticky význam,“ uvedl Sladký.
Fadrusová působí u Městského soudu v Brně od roku 1995. Má na starosti civilní věci a její přímí nadřízení ji považují za dobrou soudkyni, která rozhoduje přesvědčivě a pečlivě.
Žena dnes před kárným senátem nechtěla vypovídat. Její advokát Jaroslav Brož označil pomalé tempo české justice za systémový problém. „Je věcí státu, aby organizoval soudnictví tak, aby řízení skončilo v přiměřené lhůtě. (…) Realizace selhává, je to věc systémová,“ uvedl Brož.
Soudci Městského soudu v Brně jsou podle Brože zatíženi administrativní prací a nemají dostatek asistentů, proto může občas dojít ke zdržení. Vytížení soudu připustil i místopředseda nadřízeného krajského soudu. Podle něj si však soudci musejí umět práci zorganizovat.
Za smrt studenta dostal lékař podmíněný trest |
denik.cz 31.7.2008 |
Pokud by se o pacienta lépe staral, mohl by žít. Takový je závěr brněnského městského soudu nad případem Vlastimila Havlíčka. Lékaře, kterému po lyžařském výcviku v Krkonoších zemřel před pěti lety jeden z žáků I. německého zemského gymnázia v Brně. Čtrnáctiletý Patrik Wisz totiž přijel z kurzu v tak zbědovaném stavu, že mu podle odborníků nebylo pomoci. Havlíček si za ublížení na zdraví odnesl od soudu dvouletý trest vězení s podmíněným odkladem na čtyři roky.
„Stav pacienta, který přijel z lyžařského výcviku ve Velké Úpě v Krkonoších, byl alarmující. Havlíček tak nedostál vůči studentovi takovou péči, jakou měl. Přestože si Wisz stěžoval na bolesti, vysoké horečky a vodnatý průjem, byl lékař k jeho nemoci lhostejný,“ upozornila samosoudkyně Šárka Schinzelová. Ta Havlíčkovi rovněž do verdiktu připsala i čtyřletý zákaz jakékoliv práce ve zdravotnictví. Lékaři původně hrozil až pětiletý trest vězení.
Smrticí kurz
Případ se odehrál v roce 2003. Z lyžařského výcviku tehdy Wisz přijel zpátky do Brna ve vážném zdravotním stavu. Rodiče, kteří si ho z autobusu přebírali, nemohli věřit vlastním očím. Přestože je Havlíček uklidnil, že jde pouze o virové onemocnění, jeli se synem raději na polikliniku v Bílém domě. Odtud ho za necelých deset minut převezla záchranka na ARO do dětské nemocnice, kde za třináct dní zemřel.
„V kauze figurují dva okruhy výpovědí. V té první jsou učitelé, kteří se kurzu zúčastnili. Ti tvrdí, že se o Patrika staral lékař dobře. V té druhé skupině jsou spolužáci mrtvého studenta, kteří zdravotní stav chlapce popsali mnohem dramatičtěji,“ uvedla Schinzelová. Podle ní je ale stěžejním důkazem fakt, že za pouhých deset minut od návštěvy lékaře na poliklinice převáží hocha do nemocnice rychlá záchranná služba. „To svědčí o tom, že stav žáka byl opravdu vážný. Nevyvinul se šmahem, ale několik hodin,“ zdůraznila samosoudkyně.
Podle Schinzelové by pravděpodobně Wisz zemřel i v případě, že by se o něj Havlíček řádně postaral. „Nikdo neříká, že lékař může za smrt. Měl však o něj pečovat mnohem víc. Wisz měl navíc komplikované bakteriální onemocnění,“ konstatovala soudkyně. Čtyřletá podmínka je podle ní výchovným trestem.
Žádná lítost
Matka mrtvého chlapce Jaroslava Wiszová odškodné po nezodpovědném lékaři nepožadovala. O peníze jí totiž vůbec nešlo. „Chtěla jsem, aby se mi někdo za smrt omluvil. Neudělal to ani doktor, ani vedení gymnázia. V závěrečné řeči se sice obžalovaný omluvil, ale pozdě,“ posteskla si Wiszová. Projev lítosti ale podle ní nebyl dostatečný a prý ani dost upřímný. „Poté, co se ta tragédie stala, tak se nám všichni vysmáli do očí. Jsem ráda, že dostal trest. Myslela jsem si, že jej soud viny zprostí,“ dodala Patrikova matka.
Poznámku na obžalovaného lékaře si po skončení procesu neodpustil ani zmocněnec rodiny Patrika Wisze Jaroslav Brož. „Trestní stíhání a žaloba na lékaře byla prevence. Syna matce nikdo nevrátí, ale nám šlo hlavně o zadostiučinění a sebereflexi. Bohužel jsme se jí dočkali až po rozsudku,“ konstatoval Brož.
Havlíček se ovšem cítí nevinný. Verdikt nechtěl nijak komentovat a na místě se proti němu odvolal. „Doktor na lyžařském výcviku rozhodně nepochybil. Soud případ posuzoval chybně, a proto jsme podali proti rozsudku odvolání,“ řekl Havlíčkův obhájce Lukáš Prudil.
Státní zástupce Jan Lata byl naopak spokojený a práva odvolání se vzdal. Žalobce je totiž přesvědčen, že chlapce mohl lékař více kontrolovat a nebo ho nechat převézt do nemocnice. „Zanedbání lékařské péče mělo přímou souvislost se smrtí chlapce. Jeho šance na uzdravení by byly po okamžitém převozu do nemocnice výrazně vyšší,“ zdůraznil Lata.
Rozsudek není zatím pravomocný. Havlíčkovo odvolání projedná v následujících měsících Krajský soud v Brně.
Elita advokátů |
Mladá fronta DNES - 9.3.2001 |
Tomáš Sokol - kauza expokladníka ODS Libora Nováka, a případ vydavatele knihy Mein Kampf Michala Zítka
Jiří Teryngel - mimo jiné zastupuje Úřad vlády ČR
Josef Lžičař - případ podnikatele Petra Macha, hájil i premiéra Miloše Zemana, podnikatele Ivana Jonáka
Aleš Pejchal - zazářil ve sporu mezi státem a řádem Voršilek a pozemek, na kterém stojí Národní divadlo, restituční spor rodiny Ottů o Rakonu Rakovník
Oldřich Choděra - kauza ředitele zkrachovalé Kreditní a průmyslové banky Antonína Moravce
Pavel Rychetský - zastupoval věřitele Knižního velkoobchodu
Petr Toman - dvorní advokát ODS
Václav Pergl - kauza vytunelovaných CS fondů
Jaroslav Brož - zastupoval studenty, kteří se měli omluvit funkcionáři školy a členu KSČ za to, že ho v listopadu 89 kritizovali
Jaroslav Svejkovský - spor Škoda Plzeň versus Lubomír Soudek, nebo Jaroslav Hutka versus exministr Karel Dyba